Překlad: Lupina

Beta: martik

Kapitola 50. Víc magie Blacků – 2/5

-- Zrudlý Draco si upravil vlasy a seslal kouzlo na obličej, aby smazal všechny stopy po svém slzavém údolí. „Ne, je na tom stejně,“ zamumlal a přistoupil k posteli. Špičkou ukazováčku ji pohladil po tváři a tiše se na ni díval. Teď už byste nepoznali, že tolik naříkal. Jen vypadal smutně. Velmi smutně.--

Snape zvedl obočí a nadechl se k další otázce.

Harry rychle zavrtěl hlavou a ústy naznačil bratrská záležitost, ale nebyl si jistý, jestli Snape umí odezírat ze rtů. Proto změnil téma. „Co Holoubková?“

Podle toho, jak se mu obočí vyklenulo ještě víc, zřejmě ze rtů odezírat uměl. Ale přece jen to téma opustil. „Tvoje informace přišla o pár let později, než měla. Kdybychom to věděli dřív, mohli jsme na ni seslat kouzelné omezení na vydávání článků založených na neetické žurnalistické praxi. Bohužel, teď už je registrovaným zvěromágem.“ Mužův hlas sklouzl k sarkasmu. „Možná bys v budoucnu mohl obeznámit Řád nebo třeba i svého otce, pokud narazíš na tak užitečnou informaci?“

Harry věděl, jak ho zbavit toho úšklebku. „Musím si vybírat? Myslel jsem, že můj otec je v Řádu.“

Okamžitě ucítil srdce až v krku, protože to řekl před Narcisou. Ačkoliv možná na tom tolik nezáleželo. Asi je neslyší, a i kdyby slyšela, Snapeova loajalita už nebyla tajemstvím.

Snape musel Harryho zrudnutí špatně pochopit. „Ty pitomé děcko,“ pronesl tiše. Přistoupil k němu a párkrát ho poplácal po rameni. „Jestli se ti líbí mít otce, nemusíš se za to stydět.“

Bože. Harry nechtěl, aby si něco takového myslel. „Ne, to je v pohodě a, ehm, líbí se mi to. Taky se mi líbí mít tebe. Opravdu, Severusi. Jen…“ ztlumil hlas až do šepotu a kývl k posteli. „Myslel jsem, no, víš, starou partu?“

Muž jej párkrát poplácal. „Věřím, že nevnímá. Ale děkuji za vysvětlení. Rád tě vidím vyrovnanějšího.“

Harry přikývl. „To trvalo projít registr zvěromágů hodiny?“

„Ne, jen posledních pár minut. Nejdříve jsme s ředitelem položili další obrany na hrad a… další klíčová místa.“

„Takže teď neuvidíme, jestli Zabini provede celou přeměnu,“ odfrkl si Draco a prokázal, že poslouchá každé slovo. „A já tak toužil vidět, jak se změní v toho červa, kterým je.“

„Studenti jsou z obran vyjmuti, stejně tak registrovaní profesoři. Ale to není nejpodstatnější. Mou poslední úlohou bylo zastavit se na ošetřovně, abych madame Pomfreyovou informoval o našich zjištěních.“

Dracovi padla brada. „To nemyslíš vážně. Nezáleží na tom, co se stalo na kontinentu. Prokleli ji ve Walesu! A madame Pomfreyová není v té… staré partě, nebo jak to bylo.“

Třemi dlouhými kroky k němu Snape přešel a temným pohledem přejel Narcisu od hlavy až k patě. Ležela na zádech a mírně lapala po dechu. Na čele a zápěstí se jí perlil pot a téměř se nehýbala. „O ničem z toho jsem nemluvil. Ale zmínil jsem, že mi tvá matka povolila čtení myšlenek.“

„Což jsi udělal,“ Draco téměř odhalil zuby. „Navzdory lékouzelnickým doporučením! Kvůli tomu vlkodlakovi!“

Harry zavřel pusu a raději se posadil na židli.

„A dobře jsem udělal,“ odsekl Snape, „protože teď se lékouzelnické doporučení změnilo.“

Draco přestal hladit matčinu tvář a vzal ji za ruku. Opatrně propletl prsty s jejími a volnou rukou švihl hůlkou a přivolal si kapesník. Začal jí otírat orosené obočí. „Jak?“

„Madame Pomfreyová mi povolila opět použít nitrozpyt. A na delší dobu, ale… nesmím ji nutit.“

Poněkud ohavné, že to madame Pomfreyová musela dodat, pomyslel si Harry. Ale vzhledem k Snapeově minulosti Smrtijeda? Asi nezbytné.

A pak jako načasovaná bomba se to opět stalo. Za očima mu najednou narostla bolest, světlo místnosti jako by zintenzivnělo, až oslepovalo. Harry prudce sevřel oči a zasyčel bolestí. Jazyk přitiskl k patru, jen aby se nepozvracel.

Snape se zachmuřil. „Musíme najít způsob, abys toto překonal.“

Draco byl ztracený. „Cože? Harry?“ Zavrzání židle o kamennou podlahu způsobilo, že se druhý hoch obrátil jeho směrem.

„Od úderu toho potlouku tvého bratra spolehlivě začne bolet hlava, kdykoliv začne přemýšlet nad mojí poněkud legendární minulostí.“

„Legendární minulost,“ zavtipkoval Harry, ale hořce, bez humoru. „Mohl byste znít míň nostalgicky, pane profesore. To by mohlo pomoct.“

„Nejsem nostalgický. Accio odvar proti bolesti!“

„Přivolej ten líný hamer,“ zasténal Harry. „Tohle je horší než zlé. Raději bych už nikdy necítil hlavu.“

Snape znovu seslal kouzlo a přidržel mu ampuli u úst. Harry drkotal zuby, přestože mu zima nebyla. „Ano, vypij všechno.“

Zvláštní, jak Harry dokázal z mužova tónu poznat, že na něj znepokojeně upírá pohled, a ze zašustění hábitu o podlahu, že se nad ním sklání. Přesně tak tomu bylo, když ležel slepý na ošetřovně, a musel se naučit rozlišit i ty nejmenší změny v okolí jen podle zvuku.

„Vzpomínám si, jak jsem oslepl,“ prozradil Harry, když bolest zcela zmizela. Spolu s tím, co mu připadalo jako jeho hlava, ale tentokrát to alespoň očekával. Slova vycházela monotónně, jako by byl tímto vývojem naštvaný, což vůbec nebyl. Bylo to vážně obrovské. Ale nepřišlo mu to obrovské. Bylo to… vzdálené. Pravděpodobně ten odvar.

Otevřel oči a podíval se do Snapeových, které byly ještě blíž, než čekal. A plné otazníků. „Jo,“ zamrkal Harry. „Pamatuju si, že místo abych všechno viděl, tak jsem slyšel, ale možná ještě víc rozuměl. Pamatuju si, jak mě někdo držel. Držel a nepustil. A tvůj hlas tak uklidňoval. A řekl jsi mi, že už vůbec není pravda, že bys mě nenáviděl.“

Tentokrát zamrkal Snape. „To ti Draco nemohl říct. Pokud ses mu někdy nesvěřil?“

„Ne,“ potvrdil Draco od Narcisiny postele.

„Občas si na něco vzpomenu sám od sebe…“

„Jestli Harryho přestala bolet hlava, mohli byste si tuhle diskuzi nechat na jindy? Pokaždé, když se na matku podívám, její dýchání slábne.“

Snape na Harryho kývnul, což znamenalo později a pak obrátil pozornost k Dracovi. „Jistě. Jak jsem byl informován, další nitrozpyt představuje jakési riziko, ale vzhledem k tomu, co se doposud ukázalo, nemělo by dojít k překročení bezpečné meze.“

„Aha, to je samo o sobě uklidňující. Jakési riziko je stále riziko, takže se mi to moc nezdá, Severusi. A já bych měl rozhodnout.“ Ke konci už Dracův hlas vibroval odhodláním.

„Tak se rozhodni na základě toho, co víme,“ pronesl Snape klidně a nechal zmizet mokrý kapesník v Dracově ruce. „Tvá matka přivítala nitrozpyt a bez následků jej zvládla. Také nám dokázala poskytnout vzpomínky do myslánky, a to více než jednou, což také vypovídá o tom, že se cítí komfortně s magií mysli, i když je tak nemocná.“

„Tak ji požádáme, aby nám dala vzpomínku na to, jak ji prokleli, a hned budeme vědět, co dělat!“ zakřičel Draco. „Ale proč nám ji nedala už na začátku, to je zatraceně dobrá otázka!“

Narcisa se na posteli zavrtěla, ale nevzbudila se.

„Očividně chtěla, abychom nejdříve viděli Remuse Lupina. A teď musíme vidět ji. A Draco, víš, že nitrozpyt je víc než rozumná cesta. S myslánkou uvidíme, co nám může poskytnout a ani okamžik víc. S nitrozpytem hledám odpovědi v každém okamžiku, pokud jsou třeba další.“

„Na čemž nebude záležet, jestli zemře, když budeš – když budeš –“

„Nezemře,“ oznámil Harry najednou. „To si taky pamatuju. Snape ví, jak být jemný, když vstoupí do tvé mysli. Je to, jako když tě unáší velká řeka chladivé vody. Až na to, že ta voda je jemná jako rozpuštěné máslo. Ale stále chladivá. Těžko se to vysvětluje. Ale byl jsem tehdy opilý, takže…“ Harry zavrtěl hlavou. „Dal jsi mi ji. Myslím mudlovskou whisky. A pak se divíš, když si myslíme, že je v pořádku se opít?“

Snape měl vlastní otázku. „Takže si teď pamatuješ vše?“

„Ne, jen sem tam záblesky. Vyvolává je kontext. Tak nějak jsem to i říkal.“

To Snape také ignoroval a vrátil se k Dracovi. „Co si Harry vybavuje, je spíš nitrobrana než nitrozpyt. Ale Draco, umím být velmi, velmi jemný. Můžeš mi se svou matkou věřit.“

„Věřím ti. Ale stejně si myslím, že nitrozpyt je příliš nebezpečný. Budeš tam muset nějakou dobu zůstat. Co když to její psychika neunese?“

„Nitrozpyt odemyká vzpomínky, ne psychiku,“ vyhrkl Harry. Tato myšlenka ho napadla, aniž ji uměl vysvětlit. Ale byla to vzpomínka, to si byl jistý. „A myslánka mi ukáže, o čem vím, že si pamatuju.“

„Loni jsem mu toho řekl víc,“ zamumlal Snape. „Ale Harry to v podstatě vyjádřil správně. Nitrozpyt mi může pomoci zjistit, co se stalo a na co si tvá matka nevzpomíná. Drobný detail pohybu hůlky, když byla prokleta. Přesnou intonaci inkantace. Věci, které mohou tvořit klíčový rozdíl. A… Je mi líto, že ti to říkám tak přímočaře, Draco, ale chránit ji před nitrozpytem za cenu jejího života je bláznovství.“

Draco stiskl rty a zavrtěl hlavou. Ale ne odmítnutím, jak se ukázalo. „Tak až se probere. Musí souhlasit a připravit se na to.“

Snape ho krátce objal. „Ano, vím, že je to těžké rozhodnutí. Jsem na tebe pyšný, Draco.“

Draco Malfoy je hrdý a inteligentní mladý muž…

Draco na chvíli ztuhl a najednou se zhroutil, uvolnil se do objetí, jeho perfektní vyrovnaný postoj se zcela sesul a přes rty mu unikl povzdech. „Mám… mám… mám…“

Harry se nikdy nepovažoval za obzvlášť intuitivního, ale z nějakého důvodu se mu zdálo zjevné, co se Draco pokouší říct. A co nemůže vyslovit. „Máš ho taky rád,“ vybídnul jej. „Do toho. Dokážeš to říct. No tak, jsou to jen tři slova navíc a stejně už to ví.“

Draco trhl hlavou stranou a zamračil se. Nicméně pak ta slova pronesl. „Mám tě taky rád, Severusi.“

„Řekni mu táto,“ pobídl Harry. „Jak jsi poradil mně. Počkat, promiň, tohle se mi vrátilo pomotané. Myslím, že to byl Dudley, kdo mi řekl –“

„Harry.“ Snape vyčkal, dokud nezískal jeho pozornost. „Jakkoliv mě těší, že si víc a víc vzpomínáš, možná bys mohl chtít popřemýšlet o potřebě –“

„Zapracuj na načasování,“ přerušil jej Draco. „Táta a já máme chvilku, jestli sis nevšiml!“

„Všiml jsem si. Promiň. Je to nějak nové, takže nejsem zvyklý –“ zmlkl, než se jeho nesouvislé blábolení protáhne o další minuty. „Promiňte. Mějte si svoji chvilku.“

Ale zdálo se, že jejich chvilka pominula. Draco rozpačitě odstoupil od Snapea a šel znovu držet hlídku u matky. „Je čas obnovit kouzla, co doporučila madame Pomfreyová. A potřebuje dávky tří dalších lektvarů. Dohlédnu na to a počkám, až se vzbudí. Ale potřebuje živiny, aby zesílila, než… Řeknu ti kdy. Vy dva začněte pracovat na té bolesti hlavy. Nebo na něčem.“

Snape krátce zaváhal, ale když je Draco odmávl, vyšel z pokoje a Harry jej následoval.

ooOOoo