45. 2/3 Potrhlá čajová společnost –

Potrhlá čajová společnost
datum: Sobota 08 prosinec 2018
v kategorii: RODINA jako žádná jiná > AFLNO Kapitoly 41 - 50
komentáře: 1
nehodnoceno -

Překlad: Lupina

Beta: martik

 

Kapitola 45. Potrhlá čajová společnost – 2/3

Když se Harry skoro po půlhodině znovu objevil, Draco a Morrighanová nebyli v dohledu. Snape seděl na pohovce s hlavou opřenou o opěradlo a očima zavřenýma.

Otevřel je, když si Harry odkašlal.

„Omlouvám se.“ Harry se cítil jako korunovaný idiot, že ta slova musel tak brzy zopakovat. „Ve skutečnosti nejsem cvok.“

Severus se letmo usmál. „Tvůj bratr nám tu okurku vysvětlil.“

Harry rozechvěle přikývl a napadlo ho, jestli Draco vysvětlil jen toto. Měl vědět, že u Snapea na tom nebude záležet.

„Řekl jsi, že ses rozešel se svou petite amie,“ poznamenal Snape mírně. „Avšak tvá reakce na pudink naznačuje, že ti to nebylo příliš po chuti.“

„Jsi přímo mistr eufemizmů.“

„Nebo možná tvůj popis postrádá detaily a to ona iniciova-“

„Dost.“

Snape kupodivu zmlkl. A možná právě proto byl Harry najednou sdílnější.

Povzdechl si a popřemýšlel, odkud začít. Proč jen se mu tyto věci snadněji probíraly s Dracem? „No, jo. To já vše ukončil. Protože když bude se mnou, nebude v bezpečí. Proto jsem to musel ukončit. Proto jsem to udělal.“

Snape se posunul na pohovce a rukou Harrymu naznačil, aby se posadil. „Tak tohle jsi měl na mysli, když jsi mi před několika měsíci řekl, že nemůžeš mít nikoho pro sebe.“

Harry si natřepal polštář, ale nepomohlo to, protože mu stále připadalo, že se opírá o horu kamení, když tu tak mluví s otcem o něčem, co si nepamatuje. „Nejspíš jo. Pročpak? O čem sis myslel, že mluvím?“

Snape upadl do rozpaků. „Vzpomínáš, jak jsem během plánování vánočního plesu přiznal, že jsem nabyl dojmu, že tě přitahuje vlastní pohlaví?“

Harry si odfrkl. „Tak to proto? Protože jsem řekl, že nemůžu mít milostný vztah?“

„Špatně jsem si vyložil důvody, které považuješ za stěžejní, abys jej neměl.“

Harrymu chvíli trvalo, než mu to došlo. „To je skvělé. Nejen že jsi mě považoval za gaye, taky sis myslel, že jsem ohledně toho bigotní!“

„Myslel jsem, že za to může tvoje výchova v mudlovské kultuře, která je netolerantní k takovýmto sklonům.“

Harry předpokládal, že na tom něco je a nechal to být. „No, tak teď víš, že jsem jen chtěl chránit lidi, které mám rád. A to se stalo i teď s Lenkou. Nesnažím se zničit tvůj milostný vztah, vážně ne, ale copak tebe to nenapadlo? Jsem si jistý, že Voldemort by rád položil svoje šupinaté pracky na někoho, koho miluješ!“

Snape se na něj dlouze zadíval, než konečně odpověděl. „Maura je víc než schopná postarat se o sebe sama, proto přijala současný post, a má právo rozhodnout se, jestli dovolí nějakému šílenému maniakovi ovládat její život. Navíc u mě se neprojevuje ‚zachráncovský komplex‘ jako u tebe.“

„Ale jsem si jistý, že bys ji zachránil, kdyby něco!“

Severus se natáhl a poklepal ho po ruce, která svírala polstrování. „Ano, ale ne tím způsobem jako ty. Zvolil bych zmijozelštější přístup. Ale asi bych měl považovat za dobré znamení, že se u tebe začíná opět objevovat ta tendence ochraňovat druhé.“

„Nevěřil bych, že to někdy schválíš,“ ušklíbl se Harry. „Aspoň ne docela.“

„Zcela to neschvaluji, ale věřím, že může předznamenávat návrat tvé paměti.“ Snape jej pozoroval, ale Harry nic neřekl. „Jestli se již cítíš dostatečně klidný, měl by ses vrátit do vyučování.“

Když Harry vstal, Snape z kapsy hábitu vytáhl pergamen. „Ať nepřipravíš Zmijozel o body za nedochvilnost.“

Harry pohlédl na omluvenku a pokrčil rameny. Cítil, že musí sdělit zřejmé: „Víš, záleží mi i na nebelvírských bodech. Možná i víc, abych byl upřímný.“

„To mě nijak nešokuje.“

„Dobrá tedy.“ Jestli sakra zrovna Snape, ze všech lidí, mohl být velkomyslný, může být i Harry. „Byla vážně milá, ale zničil jsem tvé velké oznámení. Co kdybys ji pozval na večeři a zkusili bychom to znova?“

„Maura dnes večer odchází. Musí o novince zpravit rodiče.“

Hm. To Harryho nenapadlo. Ale potřeba informovat rodiče není nic, co by mu bylo přirozené. Patrně ze zjevných příčin. Nebo ho ani nenapadlo, že Maura musí mít rodiče.

„Ale když mluvíme o velkých oznámeních,“ dodal Snape. „Musím tě požádat, aby sis to nechal pro sebe. S Maurou o našem zasnoubení pomlčíme, dokud si nepromluví s rodinou.“

Stejně to Harry neplánoval někomu říkat. Přikývl a bez dalšího slova odešel z komnat.

ooOOoo

Následujících pár dní Harry prožil v čiré agónii. Musel chodit do vyučování a jíst a na setkání BA a tréninky famfrpálu a u toho se tvářit, že je v pohodě, přestože ho srdce bolelo za Lenkou. Alespoň ji při vyučování příliš často nevídal, ale čas od času se ukázala a vyrovnaně se usmívala, když si sedala k volnému stolu na probíhající hodině.

Harry by se zamračil, ale pak se upamatoval, že toho musí nechat. Její nespoutaný přístup k učení miloval v době, kdy to znamenalo, že ji uvidí víc. Ale teď to bylo mučení! Proč se nedržela dál? Copak neviděla, jak mu ubližuje?

Asi neviděla, usoudil Harry nevrle. Pravděpodobně neměla tušení, protože ji to nezraňovalo vůbec, jak se zdálo. Cestou po učebně vesele mávala a zdravila: „Ahoj, Justine! Ahoj, Harry! Ahoj, Ernie!“ jako by všichni byli její nejlepší kamarádi.

Ve skutečnosti se k Harrymu chovala úplně přesně jako v pátém ročníku. Jako by jejich schůzky nic neznamenaly!

Zcela jasně dokázala na Harryho zapomenout mnohem snáz než on na ni.

Chtěl k ní napochodovat a dožadovat se vysvětlení, ale samozřejmě nic takového nemohl. Ne, musel se chovat tak, jako by mezi nimi nic nebylo!

Nezáleželo na tom, že jeho srdce pokaždé, když slyšel její melodický hlas, pukalo víc a víc.

Alespoň se nemusel bát, že na ni natrefí v sobotu, když měl doučování se Snapem.

„Vypadáš mrzutě,“ poznamenal muž a dál sledoval, jak Harry drtí zlatoočka na jemný prášek.

No jistěže vypadá! Tíha toho, jak celou dobu musí předstírat, ho vytáčela, ale tady se mohl uvolnit a nechat své pocity bez zábran vyplout na povrch.

Ale mluvit o tom rozhodně nehodlal. „Nějaký pokrok s rodiči Morrighanové?“

„Jsou stále bez spojení. Jedna z nevýhod kouzelnického občanskoprávního soudnictví.“

Ukázalo se, že rodiče Morrighanové napadli závěť. V kouzelnickém světě to řešilo oddělení záhad, protože záležitost zahrnovala svět mrtvých. Háčkem bylo, že z tohoto důvodu nikdo nemohl navštívit oddělení, aby předal zprávu ze světa živých, dokud se nevyřeší sporný majetek. Morrighanová ani neměla možnost dát rodičům vědět, že s nimi potřebuje mluvit.

Což znamenalo, že pro Harryho a Draca stále platil přísný zákaz hovořit o zasnoubení jejich otce. Jak dny plynuly, Harry se s tím začal sžívat, a víc a víc soucítil se Snapeovou situací. Jistým způsobem se nelišila od Harryho. Snape taky musel předstírat.

„Tuto otázku přesto oceňuji,“ dodal Snape a uchopil Harryho za ruku, aby mu ukázal, jak efektivněji točit tloučkem.

„Nezačínáš být netrpělivý?“ zeptal se Harry. „Je to víc než týden. Když tam šli, museli vědět, že se může přihodit něco důležitého. Možná byste se na to měli vykašlat a zasnoubení prostě oznámit.“

„Vyloučeno.“

Ta neoblomnost byla zajímavá. „Jsi si jistý, že se jen řídíš jejími přáními? Možná hluboko uvnitř nechceš, aby to lidi věděli.“

„Ne, je prostě nezbytné, aby před ohlášením informovala rodiče.“

Harry se na Snapea soucitně podíval. „Způsobí to pozdvižení, ať už to budou rodiče vědět, či nikoliv. V Bradavicích tě každopádně nepovažují za typ na ženění –“

Snapeův pohled jej vyzýval, aby trochu víc popřemýšlel. „Odvážím se říct, že mě ani nepovažovali za otcovský typ, Harry.“

Pravda. Neváhal oznámit adopci. Ne jeho a Dracovu. Přesto v jejich případě byly záležitosti všeobecně známé už od začátku. „No, pořád myslím, že –“

„Její rodina nenávidí Zmijozely,“ přerušil jej Snape. Najednou si svíral kořen nosu tak silně, až si způsobil otlaky. „Celá její rodina. To poslední, co Maura chce, je, aby se její rodiče doslechli z druhé ruky, že hodlá s jedním z nich strávit život.“

Aha. Harry skoro vyžbleptl, že Zmijozel nenávidí většina lidí, ale zarazil se včas. „Ehm… nebyla zařazená do Zmijozelu? V tom případě by to mohli pochopit?“ Možná tam se se Snapem poprvé potkali.

Snape přinesl malý kotlík a vsypal do něj čemeřici. „Nejen že Maura nebyla ve Zmijozelu, ona ani nestudovala v Bradavicích.“

„Ale její rodiče ano,“ odhadl Harry. „A naučili se nenávidět zmijozelské.“

„Až tak,“ přitakal Snape a rázně odložil láhev s čemeřicí, „že jí studium tady zakázali!“

To neznělo vůbec dobře. „Ale učí tady,“ poznamenal Harry. „To snad vědí, ne? Musí vědět, že už ke Zmijozelu necítí nenávist jako oni.“

„Nenávist nebývá racionální,“ povzdechl si Snape. „Ale po pravdě, Harry, pokud to bude třeba, počkáme i rok. Kdyby Mauřini rodiče zjistili, že je zasnoubená s ředitelem Zmijozelu, domnělým bývalým Smrtijedem, aniž by se jí podařilo celou situaci urovnat, už by s ní nemuseli promluvit.“

A jéje. Harrymu začalo tepat v hlavě. „Neměl bys náhodou něco od bolesti?“

Chvilku nato ze Snapeova kabinetu přiletěl flakónek.

„Všechno?“ ujistil se Harry, než do sebe hodil obsah. „Páni, to je fakt úžasné.“

„Občas lituji, že nejsem schopný magii vidět jako magickou,“ zaželel Snape.

„Pro tebe to tak není?“

„Pro mě je to prostě život.“

Pokračovali v drcení, sekání a míchání, dokud se jejich lektvar nezměnil v cosi hustého a narůžovělého. Harry si to samozřejmě přesně nepamatoval, ale myslel si, že nikdy si přípravu lektvaru tolik neužil. Zvláštní, jak se věci vyvrbily. Už teď se těšil na jejich příští sobotní setkání! Kdyby všechno bylo takové, asi by na pár hodin dokázal dostat Lenku z hlavy.

Otázkou zůstávalo, jak přežije další týden. A další?

Když jej Snape propustil, Harry vběhl přímo do zmijozelské ložnice, hodil sebou na postel a kouzlem zatáhl a zajistil závěsy. Další ironie – raději Zmijozel než Nebelvír, protože Draco udrží lidi mimo dosah.

ooOOoo

„Fakt mám štěstí,“ zamumlal Harry ironicky, když zmačkal dopis, který mu přišel další sobotu při snídani. A to se celý týden těšil na další lekci lektvarů se Snapem. Ten ji však zrušil jen hodinu před začátkem! Přes soví poštu! „Dobře mu tak, jestli ten jeho pitomý předmět zase začnu nenávidět.“

Měl vědět, že se Draco ještě nezbavil svého zlozvyku číst cizí poštu. „Tušil jsem, že lektvary nemůžeš nenávidět navěky!“

„Sklapni.“ Harry si prohrábl vlasy. „Nevím, jak dlouho zvládnu předstírat každou vteřinu –“

Zarazil se jen proto, že ho Draco pod stolem nakopl.

„Auvajs, ty idiotický, zatracený pablbe!“

„Že by potíže v ráji?“ ušklíbal se Zabini. „Možná by ses měl vrátit jíst k nebelvírským, kam patříš!“

„Možná by ses mohl jít až po krk zahrabat do země jako červ, kterým jsi,“ odsekl Draco. „Znám na to kouzlo, jestli chceš, můžu ho zkusit.“

„Jen do toho! Zase tě vyhodí!“

„Nebo místo toho můžu Severusovi říct, že jsi pomlouval jeho syna…“

Zabini zbledl a ztratil se.

„Kdy tvé pitomé blonďaté hlavě dojde, že Nebelvír není urážka?“ zařval Harry, popadl Dracovu misku a její obsah – lepkavou kaši s ještě lepkavějším medem – mu vylil na hlavu. „Nevím, proč tu celý týden sedím, když si neuvědomuješ ani toto! Možná bych se měl vrátit do Nebelvíru, kam patřím! A kde do mě lidi nekopou!“

„Merline, Harry,“ vydechl Draco, a jakmile zatřepal hlavou, kolem se rozprskla kaše. „Mysli, ano?“

Harry nechtěl myslet, protože to by znamenalo, že by musel myslet na Lenku. Jenomže to stejně dělá! Jak náhle přišel, tak se jeho vztek i ztratil! „No jo. Pulírexo. Tak, jako nový. Omlouvám se.“

To bylo vše, na co se zmohl, aby si nepoložil hlavu na stůl a rovnou se nerozbrečel. Nebo by mohl hlavou do stolu stokrát bouchnout? Ten nápad stál rozhodně za úvahu.

„Pojď,“ pobídl ho Draco, popadl jej za ruku a vytáhl na nohy. „Musíme vypadnout, než přijdou další studenti.“

Pravdou bylo, že alespoň devadesát procent studentů ještě spalo, jelikož byla sobota. Ale ne Harry. Ten ne, chtěl být včas na doučování lektvarů!

„Už na tebe nebudu házet jídlo,“ mumlal, ale nechal se odtáhnout z Velké síně. Stejně neměl na jídlo chuť.

1 Komentáře

  • 09 pro 2018: 14:19
    Posted by JSark

    Aha, takže s lady M. to ešte môže byť vcelku dramatické.
    Harrymu to vcelku prajem, nemá byť taký prekliaty idiot. Už len pretože Lunin otec vlastní potenciálny alternatívny zdroj informácií k Veštcu bude Luna cieľ. Či bude chodiť s vyvoleným alebo nie. Chm.
    Ďakujem veľmi za preklad, je úžasný. :)

    0 0

Nejnovější komentáře